Esej – Communication Today

People’s Talents, People’s Welfare: Educational Economics since 1965

Jozef M. M. Ritzen — Sat, 11 Apr 2015 20:01:59 +0000

ABSTRACT:
In the past fifty years our knowledge of talent development in the schools has vastly improved, putting the quality of the teacher center stage. Gradually we are also improving our understanding of the contribution of education to talents in the form of character skills. Less well researched is the impact of the organizational form of the delivery of education on learning, although some steps have been made in understanding the importance of the empowerment of teachers. The demands for skills have, in the meantime, shifted towards non-routine work, while character skills have become more important. At the same time, the wage distribution has become more unequal and is likely to remain so in the near future. The education system has been slow to take this external world on board because education policy is often too partisan, too party-political to provide a stable structure for change. Funding of education and equality of opportunity have not been advanced as they should because of social myopia: other sectors or social goals with an immediate impact on citizens are prioritized in the political process, while education is an investment which only pays off after a long time.

KEY WORDS:
educational finance, education and inequality, education and development, equality of opportunity, sustainable economic growth, education policy

[wpfilebase tag=file id=88 tpl=simple /]

Dictatorship Of Fast-Running Time Within The Society Of Experience

Ondřej Roubal — Thu, 27 Nov 2014 11:45:27 +0000

The circumstances of transition of the society of deficit into the society of welfare have been a subject of intense sociological studies. The society of material abundance creates specific life conditions, increasingly focused on non-material values and subjective experience. In this relation, we talk about the concept of the society of experience, where the main drive of many human activities lies in the search for experience and increasingly more intense need for experiencing the own physical. The society of experience advocates a pleasure-seeking lifestyle; experience thus becomes a target of immediate satisfaction. Preferring instant gratification has to do with an explosion of offers related to all types of entertainment and experience as well as with the onset of an information era which has introduced an unprecedentedly fast-running time into the human life.

[wpfilebase tag=file id=72 tpl=simple /]

Príbuznosti a odlišnosti

Jozef Sedlák — Mon, 17 Feb 2014 09:20:43 +0000

The paper supports the search of space for interpretation of a photographic image in the teaching process and specifies the typical features of the photography medium such as identity, identification of image, fiction in the reality of an image and personal story. The photography can by simultaneously perceived as a technical record of reality, as the production and exchange of the image meaning or as a unique personal story – intention of the author. The main aim of the article is to point to the clarity and ambiguity of the space of photography medium, which are very important to be defined and named in the teaching process. The presented text should be under-stood more like a logical coexistence of connections of described relations of the photography medium within arts, which inevitably interfere in similarities and differences. Sometimes they are even not able to understand each other. Anyway, they make up the basis of photography medium. My intention is the effort for legitimate and more existential thinking about the canon and exceptions emerging from the interpretation of photographic image, which in this case presents the principle of uniqueness and which is characterized by the space of story´s emotion.

[wpfilebase tag=file id=61 tpl=simple /]

Pasti české, slovenské i světové žurnalistiky: historické a současné

Karel Hvížďala — Sat, 07 Dec 2013 06:34:05 +0000

Text Pasti české, slovenské i světové žurnalistiky: historické a současné Karla Hvížďaly (*1941) se zabývá odlišností vývoje české a slovenské žurnalistiky ve srovnání s vývojem mediální krajiny ve staré Evropě a poukazuje na mnohasetletá zpoždění (například cenzura byla zrušena ve Velké Británii v roce 1695 a ve střední Evropě až v roce 1989, první noviny vyšly v Evropě v roce 1605, v Česku v roce 1786, na Slovensku ještě o padesát let později atd., veřejnoprávní média se v Evropě rozšířila v sedmdesátých letech a ve střední Evropě až po roce 1989, kdy se rovněž po padesáti letech osvobodila i printová média od ideologie jedné vládnoucí strany). I dopady všech tří mediálních krizí po druhé světové válce měly na vývoj médií ve střední Evropě jiný negativní vliv, což platí zvláště o poslední krizi v roce 2008, která úspornými opatřeními a komerčními tlaky silně poznamenala úroveň veškerých médií a poškodila jejich těžce získanou nezávislost, s kterou se ještě nenaučila zacházet. Může za to samozřejmě i nízká cena informací na středoevropském trhu, protože se v těchto krajinách neetablovala řádná střední třída: stát i politika se privatizovaly, což vede k zesíleným tlakům na média a k novému nebezpečnému spojení politiky, byznysu a médií. Tato skutečnost asi nejvíc ohrožuje mediální krajinu v celé Evropě, protože média ztrácejí schopnost kromě informování a zábavy kontrolovat ostatní mocnosti ve státě, tedy moc výkonnou, ústavodárnou a justiční. Ve střední Evropě navíc chybí většinou důsledná sebereflexe médií, takže si tyto společnosti ani neuvědomují jaké dopady tyto změny pro ni mohou znamenat, ač se jich to velice týká: silně se zvětšuje prostor pro manipulaci . I po třiadvaceti letech od listopadu 1989, kdy jsme se připojili ke staré Evropě, je stále česká i slovenská mediální krajina odlišná od mediální krajiny většiny starých evropských zemí. Je tomu tak proto, že na českou a slovenskou žurnalistiku číhá mnohem více pastí, a to jak kvůli jiné tradici, tak i kvůli různým dopadům posledních dvou krizí médií ve staré a střední Evrpě. V predloženém textu bych rád upozornil jen na některé důležité aspekty tohoto jiného kontextu a nakonec bych se pokusil odpovědět na otázku: Když už neplatí starý reklamní slogan časopisu Life: Váha slov, šok fotografií, co tento posun činí s naší civilizací? (Připomeňme si: Média v Evropě vstoupila v roce 2008 již do třetí krize od II. světové války. První proběhla v druhé půlce sedmdesátých let, kdy se reklama přesunula z tištěných médií do televize. Druhou krizi prožila printová média v letech 2001 až 2003, kdy se část inzerce přestěhovala na internet. Třetí krize – způsobená hospodářskou krizí – k nám dorazila v posledním čtvrtletí roku 2008: Podniky šetří na reklamě. Poprvé byla poškozená všechna média, výjimku představují jen specializované finanční noviny Financial Times, Wall Street Journal a na ekonomiku specializované servery a renomovaný Die Zeit. Návštěvnost těchto portálů a prodejnost důležitých ekonomických novin i elitního týdeníku Die Zeit stoupla až o třetinu.)

[wpfilebase tag=file id=70 tpl=simple /]